Návštěva Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR

Dne 14.6.2017 navštívil Klub vojenský důchodců (KVD) Prahu, s jasným programem, kterým byla návštěva Parlamentu České republiky a jeho dvou komor, a to Poslanecké sněmovny České republiky a Senátu České republiky. Kromě toho jsme si prohlédli některé další významné památky Prahy. Vedoucí zájezdu do Prahy byla p. RNDr. Jana Pavlíková a p. Ludmila Jandorová.

Akce byla organizována pod záštitou místopředsedy senátu, p. Ing. Ivo Bárka, který nám zprostředkoval a zajistil tuto návštěvu. Ve stanovený čas nás přivítal tajemník pana senátora Ing. Petr Jeřábek. Následně se k nám připojil i pan místopředseda senátu Ing. Ivo Bárek.

Pro velký počet členů KVD jsme se rozdělili na dvě skupiny a postupně jsme se vystřídali při prohlídce obou komor Parlamentu. Nejprve jsme prošli náročnými bezpečnostními prohlídkami a poté nás průvodkyně Informačního střediska Poslanecké sněmovny a Parlamentu provedly krásnými prostorami obou komor Parlamentu. Průvodkyně podaly podrobné informace o jednotlivých palácích a prostorách v nich. Měli jsme možnost navštívit prostory, kam zpravidla široká veřejnost běžně nechodí.

Poslanecká sněmovna má své sídlo v několika historických palácích na Malé Straně. Hlavní budova, Thunovský palác, ve které se nachází zasedací sál a mají zde své pracovny předseda a místopředsedové, se nachází ve Sněmovní ulici. Průvodkyně nám podrobně popsala jednotlivé objekty a prostory. Z galerie pro hosty jsme měli možnost krátce sledovat jednání rozpočtového výboru.

Následně jsme prošli komplexem Valdštejnského paláce, který je jednou z nejvýraznějších staveb českého raného baroka a v současné době sídlo Senátu Parlamentu České. Pan senátor Ing. Ivo Bárek, jako místopředseda senátu nám zpestřil prohlídku svými osobními postřehy, popsal proceduru jednání senátu a doplnil i tak zajímavý výklad průvodkyně.

I přesto, že v den návštěvy byla Valdštejnská zahrada uzavřena, přesto nám p. senátor Ing. Bárek zabezpečil možnost si ji v krátkosti prohlédnout.

Po prohlídce prostorů zákonodárných sborů jsme se přesunuli na Loretánské náměstí,

a do Lorety Praha, kde jsme si prohlédli neobyčejně krásné prostory a vystavené exponáty. Pro potřebu tohoto článku uvedu jen některé vybrané informace o Loretě.

Pražská Loreta je soubor barokních staveb na východní straně Loretánského náměstí v Praze na Hradčanech. Hlavní reprezentativní fasáda do náměstí má věž se zvonkohrou, za ní se nachází nádvoří lemované poutními ambity a kostelem Narození Páně, které obklopují ústřední loretánskou kapli Panny Marie. Areál je krytou chodbou spojen s klášterem kapucínů při kostele Panny Marie Andělské, který je správcem Lorety.

V prvním patře ambitu je od počátku 20. století vystavena část z cenné sbírky votivních a liturgických předmětů z doby pozdní gotiky, renesance, baroka a historismu. Po Svatovítském pokladu Metropolitní kapituly je druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. Vystaveny jsou zejména barokní zlatnické památky, relikviáře, kalichy a monstrance, mj. proslulá zlatá monstrance Pražské slunce vytvořená podle návrhu architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, dále Malá a Velká perlová monstrance či Korálová monstrance. Vystaveny jsou též korunky Loretánské madony a Ježíška, nejstarší miniaturní betlém či kněžská paramenta. Klenotnici doplňuje expozice z dějin řádu menších bratří - kapucínů.

Svatá chýše je podle legendy domek, ve kterém žila Panna Marie v Nazaretu, který andělé při vpádu saracénů přenesli přes moře do jihoitalského Loreta. Z tohoto poutního místa se úcta šířila do celé Evropy a byly zakládány kopie či napodobeniny domku - kaple. Loretánská kaple na Hradčanech vznikla při klášteře kapucínů, kteří ji od počátku až dodnes spravují. Stavba kaple začala v roce 1626 a byla vysvěcena 25. března 1631. Výstavbu financovala hraběnka Benigna Kateřina z Lobkovic (1594-1653). Má být kopií kaple z italského Loreta, navržené italským architektem Giovanni Orsim, fasáda je vyzdobena sochami starozákonních proroků a výjevy z legendy o životě a domku Panny Marie Loretánské. Uvnitř je pravděpodobně vezděno několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Lorety.[zdroj?] Kaple má na hlavním oltáři poutní sošku Loretánské černé madony, oltář zdobí stříbrné reliéfy. Stěny jsou po způsobu italské Lorety vyzdobeny fragmenty maleb. (Použitý zdroj: Pražská Loreta - Wikipedie).

Po prohlídce Lorety jsme se přesunuli na Pražský hrad. Zde jsme si prohlédly hradní zahrady a kochali jsme se krásnými vyhlídkami na Prahu z různých pohledů.

Prošli jsme zahradami a vrátili jsme se k autobusu. Odtud jsme pokračovali na Vyšehrad.

Vyšehrad je historické hradiště a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy ve čtvrti Vyšehrad v Praze. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem u kostela sv. Petra a Pavla jsou pochovány významné české osobnosti, nachází se zde i nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Od roku 1962 je vyšehradský areál národní kulturní památkou.

K Vyšehradu se váže řada pověstí z počátků českých dějin, založil jej prý bájný kníže Krok. Skutečný vznik knížecího hradiště je kladen do druhé poloviny 10. století. Koncem 11. století zde sídlil první český král Vratislav II., který zřídil vyšehradskou kapitulu. Roku 1420 hrad vypálili husité, v polovině 17. století byl přestavěn na pevnost střežící Prahu od jihu. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883. V téže době došlo ke zřízení národního pohřebiště a k úpravám Vyšehradu do dnešní podoby. Roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen tunel, který otevřel pravobřežní komunikaci Prahy s jižním okolím. (Použitý zdroj: Wikipedie).

Prohlídkou Vyšehradu skončil krásný, ale náročný den a odjeli jsme zpět do Vyškova.

Byla to pěkná, zajímavá a poučná cesta, za kterou patří poděkování všem, kteří se na její organizaci podíleli.

Rád bych touto cestou zvlášť poděkoval i p. RNDr. Pavlíkové, která nám sdělila řadu užitečných informací a v roli průvodkyně po uvedených pamětihodnostech nás nesmírně obohatila o nové poznatky.

Z výletu do Prahy je řada fotografií a kdo má zájem, může si je prohlédnout ve fotogalerii KVD ve Vyškově.

Ing. Miroslav Hrebíček, CSc.